„Všechno tady už bylo.“ Když se na chvíli staneme „studenty oboru srovnávacích studií“, zjistíme, že i ono samotné konstatování tady už dávno bylo. Podobnost pasáží z písní, obrazů či literárních výtvorů je až zarážející. Je v tomto světě ještě vůbec něco originálního?

Rozhodně. To, co dnes hýbe světem a je přidanou hodnotou každé všední i nevšední věci či situace, je zážitek. A ten vzniká tím, že známe příběh, který se za tím schovává. Když to převedeme do světa hraček, je třeba hned na úvod uznat, že každá hračka má svůj příběh. Na začátku jejího zrodu stojí nějaká okolnost, tvůrce, jeho nápad, jeho rozpoložení a jeho příběh. Na druhé straně na počátku „strojově“ vyráběných hraček v miliardových počtech nestojí nějaký Deus ex machina nebo „shoda okolností“, ale nutnost vymyslet něco, aby ten který koncern mohl opět vydatně prodávat. Ano, i to je příběh, ale…

Bylo nebylo

Na Proprcky.cz se zaměřujeme na hračky, které nebyly vytvořeny s vidinou miliardových zisků, ani v bleskurychlé marketingové potřebě vymyslet něco, co zachrání světovou značku. Soustředíme se na hračky, které často vznikly jaksi jen tak, jako dobrý nápad nebo nutnost udělat pro své dítě něco, co „tady už bylo“, ale ne v požadované kvalitě. Nebo vzniklo dokonce něco, co „tady ještě skutečně nebylo“. 

Příběh Pišlika

Proto si dva kamarádi Dušan Ingr a Václav Kvapil řekli, že by pro své děti chtěli dřevěné hračky, které nezadrhávají a jsou skutečně krásné. A tak se rozhodli přivést na svět Pišlika a celou jeho pohádkovou říši. To je jeden příběh, který se rozvinul do dalších konkrétních příběhů Pišlika a jeho kamarádů, které jsou dokonce zaznamenány na audiostopě hlasem Ivana Trojana. Přitom, když poprvé spatříte Pišlika, řeknete se, že „toto tady už bylo“ – náramně se podobá figurce z Člověče nezlob se. Jenomže Pišlik nemusí jen chodit dokola podle toho, kolik kroků mu přiřkne hozená kostka. Pišlika si děti mohou „vytvořit“ dle obrazu svého. A tím vzniká něco, co „tady ještě nebylo“ – další „jejich“ originální příběh.

Příběh Hojdavaku

Nebo jiný příklad. Když maminka Petra Holá chtěla spojit příjemný pobyt svého dítěte ve vaku s pozitivními účinky houpání v houpačce, tak vznikla „koalice“ s názvem Hojdavak. Kouzlu houpacího se vaku pak přepadli nejenom miminka, ale také adolescenti a dospělí. Proto se vyrábí ve třech verzích – aby své fanoušky udržel a aby se mezi sebou nemuseli hádat, kdo si do něj právě sedne. Příběh tedy pokračuje v obýváku, kuchyni či na verandě. Kolik příběhů se při zdřímnutí zdálo miminkám, kolik jich vymysleli „mlaďoši“ a kolik nápadů při hovění v hojdavaku se zrodilo v hlavách dospěláků?

Příběh ponožek

Nebo třeba obyčejný nápad s párováním ponožek, který přináší FU.FO? Na začátku jistě stál příběh, který všichni známe – hromada nespárovaných ponožek přinesených přímo ze šňůry, za tři minuty jede autobus a úporná snaha najít druhou správnou ponožku. A co takhle si dát párování ponožek na čas? Olympiáda v párovaní ponožek? Další příběh na prádelní šňůře.

Minulost i budoucnost

Ano, každá, i ta nejkomerčnější hračka má svůj příběh. My se však snažíme jít dál – vidět příběh a nápad ještě v „prenatálním stádiu“ oné hračky. A pak jít ještě dál – vybírat hračky, které by byly samy inspirací. Nezajímá nás tedy jen příběh v přítomnosti, ale snažíme se vidět příběh, který už proběhl v minulosti, a ten, který může nastat v budoucnosti.

Proč tedy kupovat hračky s příběhem, který nezačíná až rozbalením krabice a nekončí „jednorázovou radostí“?

• Kuchaři v Asii tvrdí, že důležitější než ingredience je láska, s kterou se jídlo připravuje. Ta se podle nich přímo projeví v chuti. Mnoho z našich hraček a dalších výrobků je vyrobeno ručně nebo jen s nutnou podporou strojů. A ten, kdo něco dělá ručně, chtě nechtě do svého díla vtiskuje kus svého života, svůj příběh. A to se přímo projeví v „chuti“ dané hračky.
• Zajímavý příběh, který hračky či jiné výrobky provází už před jejich narozením, pokračuje v nich samotných. A kouzelným způsobem iniciuje děti, aby do těchto hraček a výrobků vtiskly své vlastní příběhy.
• Hračky a výrobky s vlastními příběhy mohou inspirovat děti, aby si vymyslely třeba své vlastní hračky. A tu začne zbrusu nový příběh.

„Vesmír je vytvořený z příběhů, ne z atomů,“ napsala poetka a aktivistka Muriel Rukeyserová. Platí to hlavně o dětském vesmíru plném fantazie.